Zprávičky
24. 2. 2017   16:03:09: Nový web
Tento web plní funkci záložního webu. Nový web KMŽ Brno I je k dizpozici na adrese http://www.kmz-brno.cz/. Tento web nebude nadále aktualizován.
Vyhledávání­

Stavba stanice Uhřice II: Podkládka kolejí

Jan Horáček 22. 5. 2014   10:30:00

Po té, co jsme Uhřice úspěšně dostali na nohy, nám už nic nebránilo začít s další částí výstavby - s pokládkou kolejí.

V tomto článku tedy budu psát především o:

  • revizi aktuálního stavu kolejiva (něco už bylo položené, když jsem se k Uhřicím dostal),
  • stavbě výhybek,
  • technologii Cu pražců a
  • pokládce kolejí.

 


Aktuální stav

Jak už jsem psal v předchozím dílu, Uhřice se ke mně dostaly ve stavu, kdy na nich bylo nějaké kolejivo položené.

Bohužel toto kolejivo bylo poměrně nekvalitně položené:

  1. Vzdálenosti mezi kolejemi byly příliš odlišné od vzdáleností zanesených v historických výkresech.
  2. Koleje byly k podloží přilepené lepidlem, což bylo neakceptovatelné pro další technologické kroky, při kterých s výhodou využíváme hřebíčkování kolejí, které nám umožňuje koleje kdykoliv nadzvednout (po jednoduchém vytažení hřebíčků).

I přes určité finanční ztráty jsem se rozhodl současné kolejivo vytrhat - resp. extrahovat tak, abychom z něho zachránili co nejvíce - především výhybky (přeci jenom jsou poněkud dražší, než kolejové pruty...). Všech šest výhybek bylo na Uhřice přilepeno dispezním lepidlem, včetně výhybky trojcestné. Mé odhady předpokládaly záchranu ("exhumaci") dvou jednoduchých výhybek a "trojcestňáku". Brzy uvidíme, jestli byly reálné...

Veškeré kolejivo stanice, které bylo ke korkovému podloží přilepené duvilaxem, jsme tedy extrahovali s důrazem na zachování výhybek. Koleje jsme odstranili lámacím nožíkem, což k mému překvapení šlo celkem dobře. Práci nám mírně komplikovaly vodiče připravené pro napájení kolejí (byly připájené ke kolejnicím), které bylo potřeba vytáhnout, popřípadě přeštípnout.

Stavba výhybek

Z původního kolejiva jsem poměrně náročně exhumoval celkem 2 výhybky, zbylé tři jsme koupili jako stavebnice a složili. Pro model stanice Uhřice jsme zvolili výhybky EW3 od firmy Tillig o normované délce přímé koleje 207 mm. Stavba probíhala poměrně svižně, jedna pěčlivě složená výhybka zabrala cca 2 hodiny práce a 210,- kč.

Výňatek z katalogu popisující výhybku EW3
Výkres výhybky EW3 dle katalogu Tillig

Trojcestná výhybka

Kapitolou sama pro sebe je trojcestná výhybka, tolik typická právě pro Uhřice. Za její stavbu děkujeme Ivoši Kučerovi, který ji složil ze dvou stavebic výhybek Tillig a několika dalších kolejových prutů.

Bohužel, i tuto výhybku jsem musel exhumovat, což naštěstí nebylo tak náročné, jak jsem původně čekal. Výhybku jsem bez problémů a újmy zachránil.

Trojcestná výhybka

Podloží

Budoucí jižní zhlaví Uhřic

Flexi kolejivo Tillig standartně pokládáme na korkovou vrstvu, protože pružný korek eliminuje vibrace od jedoucí soupravy. Souprava pak "neduní" jako, když se kolej položí jen na překližku. Problémem této technologie je, že pružný korek je v poslední fázi - lepení štěrku - prolit lepidlem, které po zatvrdnutí naprosto zničí jeho pružnost. Proto od korku příště zkusíme upustit. Tady jsme ho zachovali, protože už byl přilepený na překližku a jeho případné odstranění by mělo za následek zničení povrchu rámu. Povrch by zejména nebyl dokonale rovný a to je při pokládce kolejí problém.

Cu pražce

Dalším krokem je nalepení (případné přišroubování) dřevěných lišt na okraje modulů. Tyto lišty mají stejnou tloušťku, jako korek v okolí - 2 mm a slouží jako podkladná plocha pro budoucí Cu pražce. Na překližku je lepíme disperzním lepidlem (duvilax).

Lišty pod budoucí Cu pražce

Po velmi precizním (!) nalinkování os kolejí na samotný korek a nalepení papírových modelů zhlaví na místa, kde budou zhlaví (viz obrázek v předchozím odstavci), je nutné nalepit Cu pražce.

Cu pražce jsou v našem provedení deska plošných spojů (tloušťky 2 mm), do které jsou vyleptány a především vyfrézovány drážky tak, aby DPS vypadala (po zaštěrkování) jako 4 běžné pražce. Jejich cílem je bránit vytržení kolejnic na kraji modulu (k tomu může dojít například při přepravě) velkou pevností pájeného spoje mezi kolejnicí a pražcem. Kolejnice tedy na pražce pájíme.

Cu pražce na zhlaví mezi severním a jižním modulem Uhřic
Pocínované cu pražce na zhlaví mezi severním a jižním modulem Uhřic

Pocínované cu pražce nejdříve lepíme epoxicovým lepidlem na přepřipravené dřevěné lišty a následně k nim pájíme kolejnice (viz níže).

Tuto technologii používáme na celé TT modulovce a máme s ní poměrně dobré zkušenosti. Občas se stává (při přepravě a montáži modulovky), že se z pražce utrhne nějaká kolejnice, kterou v jednodušším případě stačí znovu připájet, anebo (když se utrhne i s mědí) je třeba vyměnit celý pražec. Jakkoliv to zní složitě a jako velký zásah do štěrkového lože, je to poměrné přímočará operace s jediným zdržením - je potřeba dodržet technologický čas nutný na zaschnutí epoxidu. Při troše šikovnosti jsou navíc cu pražce na kraji modulu poměrně dobře maskované a nekazí tak celkový dojem.

Pokládka výhybek

Nejprve vrtáme díry na struny mezi přestavovacími pražci výhybek a jejich budoucími přestavníky (pro každou výhybku jedna díra). Strunu kotvíme doprostřed přestavovacího pražce, díru vrtáme kulatým vrtákem d = 7 mm.

Výhybky pokládáme na předpřipravené výkresy zhlaví nalepené na korek a fixujeme je hřebíčky (viz níže).

Předvrtání díry pro hřebíček uprostřed výhybky (vrták 0.5 mm)
Předvrátání díry pro hřebíček uprostřed výhybky (vrták 0.5 mm)
K výhybkám přivádíme vždy 5 vodičů:
  • 2x opornice
  • 2x jazyky
  • 1x srdcovka
Všechny vodiče mají bílou barvu a průřez 0.5 mm 2. Jejich délka je taková, aby vodiče dosáhly k přestavníkům jejich výhybek.
Předvrtání díry pro hřebíček uprostřed výhybky (vrták 0.5 mm)
Přívodní vodiče k výhybce

Pokládka kolejí

Následuje samotná pokládka kolejí. Zde bych chtěl především zdůraznit některé klíčové body a postupy, které jsme při stavbě Uhřic použili a které často využíváme na celé modulovce:

  • Na Uhřicích jsme jako na první stanici použili tzv. sdružení pražců. Jedná se o modelování skutečné delky kolejového prutu, kvůli kterému jsme dokonce podnikli výlet do Uhřic. Výsledkem bylo, že jsme flexi podloží rozřezali na díly po 16-ti pražcích (resp. reálných 12-ti metrech délky). Podloži jsme pak stavěli právě z těchto kusů.
Sdružení pražců
Sdružení pražců
  • Protože naše kolejiště stavíme s podporou pro zabezpečovací systémy (např. JOP), je nutné mít rozmyšlené dělení úseků pro kolejové obvody už při pokládce kolejí. Museli jsme tedy určit, které úseky budou detekované, kde bude jejich dělení, kde budou zhlaví, kde budou úseky přejezdu a k tomu všemu například uvážit rozmístění budoucí elektroniky (např. kolejových obvodů). Vysvětlování důvodů, proč je ono dělení úseků na tomto místě a proč tady zase není, bohužel přesahuje rozsah tohoto článku a tak bych jen rád poznamenal, že jsme se po debatě rozhodli detekovat úplně všechny úseky (včetně manipulačních kolejí, které se v reálu často nedetekují).
  • Izolaci úseků (= kolejových obvodů) jsme realizovali pomocí nevodívých spojek Tillig šedé barvy (stejně přijdou brzy napatinovat rezavou barvou).
  • I když se u nás v Klubu (na H0) na řezání kolejnic často používá vrtačka s diamantovým kotoučkem, my používáme radši žiletkovou pilku se zuby. A to hlavně proto, že dokážeme udělat řez velmi dobře kolmý ke kolejnici.
  • Sdružení pražců
    Žiletková pilka jako nástroj pro řezání koeljnic a podloží.
    Konce kolejí po řezání vždy zapilováváme.
  • Koleje fixujeme k podloži (korku, resp. přrekližce) černými hřebíčky Tilig. Do kolejového podloži na ně předvrtáváme díry 0.8 mm a do samotné překližky pak 0.5 mm (hřebíček má průměr cca 0.55 mm). V obloucích osazujeme hřebíčky do všech "předlitých" děr v kolejovém podloži, na rovině osazujeme hřebíček cca každých 15-20 cm.
    Po zaštěrkování kolejiva a přilepení podloži hřebíčky na rovině vytahujeme, v obloucích naopak všechny necháváme.
    Za hlavní výhodu této technologie považujeme to, že si kolej můžeme prakticky až do zaštěrkování podloži (resp. připájení kolejnic k cu pražcům) nadzvednout a libovolně s ní manipulovat.
  • Přívodní vodiče ke kolejím pájíme zespodu. V místě připájení vodičů vždy přeřízneme podloží, roztáhneme ho, pocínujeme pruty za použití pájecí pasty a připájíme vodiče. Na TT dodržujeme následující barevný standart: černý vodič používáme pro detekovanou kolejnici, hnědý vodič pro společnou kolejnici a bílý vodič pro všechny vývody na výhybce (včetně srdcovky). Pro tyto "výkonové", resp. trakční vodiče používáme vždy průřez 0.5 mm2
    Sdružení pražců
    Kolejnice připravené na pocínování (žlutá směs je pájecí pasta)
    Sdružení pražců
    Vodiče připájené ke kolejnicícm
    Sdružení pražců
    Zapilovaný cín (aby šlo podloží bez problému nastunout zpět)
  • Všude, kde je to potřeba, používáme vodivé spojky.
  • Závěrečné práce

    Na závěr pokládky kolejí zbývá připájet konce kolejnic k Cu pražcům. Jedná se o poměrně jednoduchý proces, je ale potřeba dávat pozor především na to, abychom pocínovali kolejnice v místě styku s cu pražci ještě před jejich položením. V opačném případě nedojde k dobrému spojení kolejnice a cu pražce, což je problém. Prohřívání realizujeme za přítomnosti kovového (bohužel - částečně odvádí teplo...) profilu o přesném rozměru rozchodu (12 mm) vloženého mezi kolejnice a trafopájky. Je nutné dávat pozor na možné přehřátí pražce (může vést k jeho jeho zničení).
    Foto
    Pájení kolejnic na cu pražce
    Foto
    Přebytečný cín z kolejnic a pražců následně zapilujeme jehlovými pilníčky

    Závěr

    Pokládka kolejí je činnost, kterou se vyplatí udělat opravdu precizně s důrazem na životnost použitých komponent, protože některé problémy po zaštěrkování už jednoduše neopravíte. Pravidlo "dvakrák měř a jednou řež" tady proto platí minimálně dvakrát.

    Za závěr přikládám fotografii Uhřic, kde je položena většina kolejí (stav k 12.5.2014).

    Foto

    Příště nás čeká díl věnující se stavbě popelové jámy, která dominuje první koleji naší stanice.

    Tyto stránky používají upravený phpRS.